pátek 21. října 2016

AGRESIVNÍ OPICE!!!

Ahojky!
Docela dlouho jsem se neozvala - no, bylo to tím, že poslední týden se fakt NIC NEDĚLO. Minulý týden jsem pracovala, takže jsem měla takovou pozitivní náladu, jakože "jo! možná je KL fakt město pro mě!", ale když člověk jen leží na apartmáně, tak má možnost přemýšlet o divnejch věcech, pochybovat o sobě, a tak, chápeme se. Takže jsem tak ve středu už byla fakt v horším mentálním stavu a v tu chvíli jsem se rozhodla, že prostě musím něco dělat.
Včera jsme se s Lenou (moje Polská spolubydlící) rozhodly, že se vydáme na "výlet" do tradičního hinduistického poutního místa, Batu Caves. Obě jsme byly náležitě excited, jak tam strávíme celý den, a tak. Vzaly jsme si taxi a za půl hoďky byly na místě.
Nastalo poměrně hluboké zklamání.


Čekala jsem čistou přírodu, která nám pomůže odpoutat se od víru a šedi velkoměsta, že velká skála bude někde skrytá. Nebyla. Prostě byla velká silnice a u ní skála. No, nic, nevadí.
Abych vám Batu Caves trochu přiblížila, tak je to velká zlatá socha (která k našemu zklamání byla ještě navíc obestavěná lešením), asi 275 schodů k obrovské jeskyni, která je silným náboženským místem se spoustu indických sošek. Nemůžete tam jít s odhalenýma nohama, takže pokud máte šortky nebo sukni, dole pod schody vám půjčí za malý poplatek šátek.
Stoupání do schodů ve 35 stupňovém vedru je šílenost, nechápu, že tam ty starší lidi nezkolabujou (i já jsem se tomu docela blížila). Ale co je na schodech a celkově na tomhle místě asi největší atrakcí, jsou OPIČKY!!! Na instagram jsem postovala fotku s opičkou a všichni psali, jak je sladká, atd. No, abych vám to vysvětlila. Tyhle opičky jsou sice na pohled rozkošné a na fotku ještě rozkošnější, ale zas tak jednoduché to s nima nebylo. Je jich tam fakt strašně moc, jakože hodně. A ty opičky jsou fakt silný, skáčou, maj silný zuby. Číhají na stranách zábradlí a vrhnou se vám po kabelce, škrábou, koušou, bojujou. Já jsem z nich byla teda úplně vyklepaná a zoufale jsem svírala svou malou kabelku a telefon.

 Všechno ale bylo v pohodě, než jsem si fotila s tou opicí tu osudovou fotku, kterou  mám vyvěšenou na sociálních sítích. V tu chvíli kdy jsem se totiž na opičku podívala a zasmála se na mě agresivně vycenila zuby a udělala něco jako "chrrrrrr" a chystala se zaútočit.
Já samozřejmě hned s řevem odskočila asi o 2 metry dál a srazila Lenu i další skupinu lidí ze schodů.
Dole pod schody na vás pak čeká mnoho občerstvení, daly jsme si teda čerstvý kokos a spokojeně nastoupily zpět do taxíku.
Po Batu Caves jsme dorazily na apartmán naprosto splavené, takže jsme se rozhodly pro bazén. Jsem vážně moc ráda za náš hotel, který je nádherný, je tu velikánský bazén, vířivka, posilka a sauna. Po bazénu jsme teda využily a saunu a pak jen tak odpočívaly na apartmáně.
Večer jsme se vydaly pěšky k asi 30minut chůze vzdálenému nákupáku KLCC, kde je velký obchod, kde mají skvělé levné sushi. Večer je tam super akce, 12 velkých kusů sushi za 12RM - to je asi 70kč,-. No není to prostě skvělé zakončení dne?



Dnes jsme se hezky vyspaly a rozhodly se vyrazit k starodávnému Thean Hou Temple. Bylo to asi jen 15 minut autem, takže jsme za chvilku byly na místě. A musím vám říct, líbilo se mi to snad ještě víc, než Batu Caves! Je tam neuvěřitelný klid, dýchne na vás doopravdy náboženská atmosféra. Je to zase tradiční budhistické místo, a možná i proto se mi líbí víc, určitě je mi totiž budhismus sympatičtější, než hinduismus. Vystoupaly jsme po schodech až k srdci Templu a nechaly se obejmout tradiční "asijskou" hudbou a vůní tyčinek. Navíc tento Temple je před městem schovaný, což se mi líbí a očekávala jsem to i u Batu Caves,


Teprve když vystoupáte nahoru, tak se vám vyskytne úžasný výhled na moderní velkoměsto, no prostě boží! Navíc tam bylo hrozně málo lidí, což nechápu, skoro žádní turisté, většina z lidí se tam doopravdy modlila. Měla jsem skoro chuť si tam pokleknout k nim!

 

Náš dnešní plán je ještě vzít si příruční zavazadla, dojít do asi 15 minut chůze vzdáleného obchodu a nakoupit si tam asi tak 10 lahví vody. S vodou je to tu totiž složité, není pitná, takže musíme kupovat. Sice máme dole obchůdek, ale tam voda stojí 3RM a v zmiňovaném obchodě jí můžeme koupit za 1RM, což se vyplatí!
Večer bysme pak měly jít na večeři s majitelem naší agentury a jeho přítelkyní, tak uvidíme jaké to bude!

Mějte se hezky!




středa 12. října 2016

Když se fotí editoriál...první práce v KL!

Krásný den vám všem!
Konečně jsem teďka měla trochu bussy days, ani nevíte jak už jsem za to ráda!
Předvčerejší den byl totiž takový velmi...pomalý. Probudila jsem se v 11:30 (pořád ještě trochu jedu Czech time, takže vstávání je pro mě docela těžké), udělala jsem si jako každé ráno tady ovesnou kaši, do které jsem si kvůli akutnímu nedostatku ovoce nakrájela jen pomeranče...a pak jsem se nudila. 😅 Byla jsem v bazénu, pak jsem si zašla ven pro jídlo a viděla koťátka, co žijou v kanále a KRYSU v restauraci, koupila jsem si nakonec kebab a šla si ho sníst na apartmán. Pak jsem šla do zdejší posilky - tohle prostě zbožňuju, bazén a posilka zdarma - dala jsem si asi hodinový cardia workout, jelikož jsem se už sakra potřebovala nějak unavit, abych večer usnula.
Jenže usnout mi stejně nešlo, a já v posteli polehávála, poslouchala relaxační hudbu, koukala na videa - prostě byl pořád cítit ten časovej posun. Máme tu o šest hodin víc, mimochodem.
Nakonec jsem usnula tak v půl 3 - a včera hurá, vstávačka v 8!
Ale vůbec mi to nevadí, dokonce mám radost. Bylo to totiž na mojí první práci v KL!💜



Včerejší focení byl editoriál pro Cleo magazine, což je časopis celkem tady známý. Focení jsem měla včera a dnes, protože se jedná o 20 stran, je to nějaký superdlouhý. :D Job mám se svojí roommate Lenou, což je hrozně moc fajn.
Nasnídaly jsme se, oblékly, a asi v 9 si zabookly taxi. Call time na práci byl sice až v 10, ale místo bylo vážně hodně daleko. Abyste pochopili jak jsou tu taxi levné: jely jsme asi 35 minut a platily dohromady 27MYR, což je v přepočtu jen asi 160Kč. Představte si jet někam půl hodiny za Prahu taxíkem, to by bylo drahý, heh.:D
Na místo jsme dorazily a udělali nám make-up. Můj make-up autista mi dokonce udělal super masáž obličeje, make-up byl pak jen velice fresh a natural, jen s barevnou linkou pod obočím. Celé focení pak probíhalo velice vtipně - pořád po nás chtěli, ať se smějeme, máme fun. Vystřídaly jsme celkem 6 looků, ale trvalo to 7 hodin, jelikož fotograf byl velmi pomalý a dělal opravdu málo snímků. V jednu chvíli jsem držela v ruce Lays a plastového dinosaura a fotograf na mě křičel: "Feed the dinosaur and smile!". Samozřejmě, že jsem dostala záchvat smíchu. :D



Po práci jsme se s Lenou dohodly že se stavíme v KLCC, což je velké nákupní centrum vedle Petronas Towers. Slibovala mi, že tam je úplně Evropský supermarket - a doopravdy, byl! Ten co jsem navštěvovala doposud, byl totiž zásobený asi tak jako nějaký náš vesnický Coop- a byl považován za jeden z větších.
Nakoupila jsem si spoustu čerstvého ovoce, čokoládu :D, rýži a hlavně, sushi!!! Byla jsem úplně smutná, že ho tady nemůžu pořádně sehnat a OMG? Tady měli 8 kusů okurkového sushi za 2,30MYR - asi 20 korun?!! Tak jsem si to koupila 2x plus lososové a prožila krásný jídelní orgasmus. Navíc bylo úplně čerstvé a prostě, ňami!



Dnešní den byl zase zaplnění prací - opět poměrně šílené pózy, ale pár z nich bude myslích použitelných i do mého booku. :D Fotily jsme s kruhama na cvičení, házeli po nás konfety, prostě sranda no. K obědu nám donesli zvláštní asijskou pizzu, která mi teda moc nechutnala, ale jelikož focení bylo poměrně fyzicky náročné, tak jsem si samozřejmě dala.
Po focení jsem ještě musela na casting přímo do centra, kde jsem docela dlouho čekala, ale tu show jsem dostala, takže fajn. Stala se mi ale fakt vtipná věc, protože jsem potkala na castingu holku s kterou jsem si asi půl hodiny povídala anglicky a pak jsem zjistila, že je Češka. Fakt sranda!:D
Potom jsem se stavila ještě za Terezkou na apartmáně a chviličku pokecala, ale jelikož už bylo pozdě a já mám zítra práci, tak jsem se rozloučila a vzala si taxi zpátky sem.
Teď si vařím nějakou rýži, už se vaří asi 40minut, tak snad bude brzo hotová. :D Ale moc to nevypadá no.

Tak se zatím mějte, ahoj!

neděle 9. října 2016

Prozkoumávám centrum

Tak vás zase zdravím!
Včera se stala velice vzrušující věc - poprvé jsem se odvážila sama vyrazit do centra města. Aby jste to pochopili, je to tu prostě něco naprosto odlišného než Evropa. I než nějaké vyspělé Asijské město typu Tokio - tady je to prostě drsný. Než se dostanu do úplného centra, které je asi patnáct minut chůze od mého apartmánu, tak musím projít od naší "hotelové" a příjemně zelené čtvrti kolem rozpadajících se smradlavých domů, před kterými sedí hubení lidé. Občas je mi z toho trochu smutno, ale pak popojdu o ulici dál a vykoukne na mě Starbucks a podobné "západní" řetězce, a já se hned cítím trochu víc jako doma.
Myslím ale, že si na to prostě musím zvyknout.
Měla jsem namířeno do nákupního centra, kde jsem si v zdejším obchodě U-mobile zařídila simkartu. Konečně mám ve městě internet a můžu si používat hezky v klidu google maps! A nebo třeba zavolat taxi, v nejhorším případě, haha. Potom jsem se najedla v Subway, které je tady o dost levnější než v Česku a šla hledat apartmán Terky Valtové, která je tady s agenturou Base.


Terku jsem úspěšně našla a opravdu mi zvedlo náladu, že vidím nějakou známou tvář. Zavedla mě k nim na apartmán - musím říct, že náš je oproti tomu jejich naprostý luxus. Jsem za to opravdu moc ráda a vážím si toho, protože vím, že apartmány nebývají vždy úplná slast. Na druhou stranu, Terka tam má neuvěřitelně milé spolubydlící, jsou tam taková fajn parta a hned se se mnou všechny začaly bavit. To mi udělalo obrovskou radost!
Večer jsme všechny vyrazily ven a na karaoke - měly jsme jídlo, pití a užily jsme si spoustu zábavy.
Dneska jsem zašla nejdřív do obchodu - pořád se tak nějak adaptuju na zdejší jídlo, nenašla jsem tu v obchodu třeba vůbec šunku a celkově mi připadá, že tu mají hrozně málo věcí. Čeho mají dost, je rýže. :D Takže jsem si nakoupila rýži, nějaké maso, mango, pomeranče. Jo, co se ovoce tady týče, to taky nějak nechápu. Nemělo by být sladké a šťavnaté? Dragon fruit i mango zatím oboje chutnalo jako lehce sladká voda, tak fakt nevím co dělám špatně.
Když jsem dorazila na apartmán, tak jsem si udělala dobrý oběd, najedla se, a pak měla chuť něco dělat. Máme nádherný a velký bazén, takže jsem se rozhodla, že si půjdu zaplavat. Bylo to příjemné osvěžení v tomhle šíleném, vlhkém vedru. Po bazénu jsem si řekla, že bych se sebou měla něco dělat a rozhodla jsem se prozkoumat i posilku. Dala jsem si asi 55minut cardia a vlažnou sprchu a cítila jsem se o mnoho líp!
Potřebuju se trochu naučit využívat ten volný čas tady, tak se mi to snad nějak podaří!
Mějte se krásně, zatím pa!

pátek 7. října 2016

Tak jsem v Kuala Lumpur!

JÁ. JSEM. V MALAJSII.
Nemohla jsem tomu uvěřit, když mě mamka házela na letiště, nechápala jsem to ani na pohodlné sedačce v letadle a dokonce ani, když jsem vystoupila v Kuala Lumpur a pohltilo mne dusivé vlhko.

Abyste to pochopili - do Kuala Lumpur jsem letěla za prací, jsem tu s agenturou Wu Models. Dobré je, že mají opravdu hodně editoriálů, takže mám poměrně reálnou šanci si tady nasbírat nějaké materiály. Do Prahy se budu vracet těsně před Vánoci, nějakého 16.prosince, takže tu pobudu pěknou řádku dní.
Jelikož je tady drtivá většina prací na direct booking - booknou si vás přímo přes vaše fotky, nemusíte se jim ukazovat osobně, - tak je tu opravdu hrozně málo castingů. Proti Milánu vážně megazměna, tam jsem jich měla třeba 6 za den, haha. Tady jsou tak dva týdně a dopravujeme se na ně taxíkama, který jsou hrozně levný.
Málo castingů tedy znamená - spoustu volného času! Ptala jsem se zrovna dneska, můj první celý den  v Kuala Lumpur, spolubydlící Anastasie, co tady vlastně dělá. "Žiju si svůj život. Dělám si kamarády. A tak." zasmála se. Takže tak. Prostě si to tu užiju jak nejvíc budu moct!
Díky tomu volnému času se mi myslím podaří točit víc videí - ale jelikož občas prostě není vhodné točit a mluvit před zaskočenou spolubydlící do telefonu, (ehm, pořád můžu dělat že skypuju, žejo) tak jsem si řekla, že můžu psát blog, kde se vám budu ozývat tak nějak častěji, než na youtube (videa z nejž sem budu ostatně vkládat) a taky sem vložím pár fotek.


Teď už teda k tomu co se dělo!
Letěla jsem k mé velké radosti s Emirates, takže nádherné letadlo a skvělé jídlo. První let byl z Prahy do Dubaje a trval asi  6 hodin. Celou dobu jsem se dívala na různé filmy a taky samozřejmě jedla. Seděla jsem v prostřední řadě, sedadlo vedle mě bylo volné, takže jsem si tam mohla natáhnout nohy jakkoli jsem chtěla.


V Dubaji jsem čekala 4 hoďky a přestoupila na další let už do Kuala Lumpur. Tam jsem měla celou řadu u okýnka pro sebe! To jsem už šla spát a natáhla jsem se na 3 sedačky, spala jsem stejně asi jen 2 hoďky, ale aspoň něco.:) Když jsem vystoupila v Kuala Lumpur, tak jsem byla úplně dezorientovaná - ke kufrům jsme museli jet zvláštním vlakem a najít je bylo dost složité, ale nakonec jsem to zvládla. Pak jsem si koupila kupón na taxi, vyměnila si peníze a jela!

Taxi mě zavezlo přímo před náš hotel v kterým máme model apartment - ach bože! Musím říct, že apartmány někdy bývají fakt šílené, zvlášť v Asii, ale tohle je fakt nádhera. Jsme v 18. patře, máme obrovská okna (i v koupelně), prostornou kuchyň a obývák. Na pokoji mám fajn spolubydlící Lenu, ale je ode mě o dost starší a taková klidnější než já. :D Byla ale moc hodná a ukázala mi i kde je obchod, což jsem samozřejmě se svým úžasným orientačním smyslem rychle zapomněla. :--)
Aspoň jsem trochu viděla město - je rušné, jsou tu obrovské kontrasty moderna a naprosté chudoby. Jsou tu obchody jako Starbucks nebo Dunkin Donuts a zároveň spousta pouličního jídla.

Nicméně jsem včera vytuhla tak v 10 večer tady, což je asi 16:00 v Česku, probudila se v půl čtvrtý v noci, hodinu byla vzhůru, a pak vesele spala až do 12. Udělala jsem si k snídani ovesnou kaši a pak nám napsali, že máme casting, takže jsem se spolubydlícíma jela společně taxíkem na hrozně vzdálené místo a pak zase zpátky. Casting byl hrozně rychlý a v pohodě, jediné co bych vytkla bylo extrémně klimatizované místo. To zdejší vlhko je fakt šílený, vůbec jsem to nečekala, představovala jsem si něco úplně jinýho, takže mě to dost překvapilo. Jako když v ZOO vejdete do toho pavilonu kde mají opice, přesně takhle tady je. :D
Měla jsem pak už šílený hlad, takže jsem si zašla někam do blízké rušné ulice koupit něco k jídlu. Původně jsem mířila k něčemu typu Starbucks, ale nenašla jsem to, a jelikož ještě nemám zdejší sim kartu, a tedy ani internet v mobilu, tak jsem to radši neriskovala a nepouštěla se pryč z cesty. Koupila jsem si v nějakém čínském bistru nudle a šla si je sníst na pokoj. 
No a to je celý můj dnešní den. Zítra se v jednu odpoledne mám sejít s agentem s agentury, takže mi asi vše vysvětlí. Potom mám sraz s Terkou Valtovou, která je taky z Pure♥ jako já v Praze, podíváme se trochu po centru, tak se už těším.

Jo a skvělá zpráva, psali mi dnes z agentury, že jsem zabookovaná na první práci! Mělo by to být focení pro magazín Cleo a je to rovnou na dva dny, tak mám radost. :)

A jako poslední sem přidávám video z cesty sem, tak si ho užijte! A zase se brzo ozvu, pozdravujte v Česku, pa! :*



(Článek byl psán včera, 7.října, dnes už jen zveřejňuji)